Temné stránky investičního bankovnictví

Temné stránky investičního bankovnictví

„Více není nikdy dost.“ Tato životní filozofie skutečného miliardáře, burzovního makléře Jordana Belforta, hlavního hrdiny filmu Martina Scorseseho „Vlk z Wall Street“, kterého ztvárnil Leonardo DiCaprio, zřejmě inspiruje alespoň některé mladé lidi, kteří usilují o kariéru v investičním bankovnictví. Někteří dojdou tak daleko, že si splní své profesní cíle a životní sny, zatímco někteří svou cestu v polovině vzdají. Všichni tito lidé však mají možnost nahlédnout na odvrácenou stranu svého zvoleného oboru.

Kmitající štěstí

Investiční bankovnictví (IB) je nekonečnou zábavou jen pro velmi málo lidí. Pro ostatní je to přinejlepším jízda na horské dráze. Po vzrušujícím vzestupu téměř vždy následuje strmý pád, protože každý obchod, resp. transakce, závisí na řadě faktorů, z nichž mnohé jsou vnější. Změna názoru jedné ze zúčastněných stran nebo změna jejich obchodních podmínek může obchod rozhodnout nebo zhatit. Z dlouhodobého hlediska je třeba se obávat také hospodářských cyklů a trhů s jejich vzestupy a pády.

V nedávné minulosti prošlo odvětví IB obzvláště bouřlivými časy. Hospodářské zpomalení a krach kapitálových trhů téměř zlikvidovaly miliardové zisky bank, což vedlo k rozsáhlému propouštění a omezování činnosti. Podnikové skandály pošpinily pověst bank a upozornily na jejich pochybné obchodní praktiky a etiku. Skandály zasažené banky s sebou strhly i další globální instituce a finanční systémy. Ztratily důvěru investorů.

Plat

Pro ty, kteří usilují o práci v oblasti financí, je odměna hlavním lákadlem, které IB nabízí. Platy v odvětví IB však zaznamenávají mnoho vzestupů a pádů v souladu s hřebeny a pády podnikání bank. Nestabilita a nejistota jsou tím, čemu se rekruti upisují: společnosti v době konjunktury hodně nabírají a v období krize se zbavují zaměstnanců.

Finanční pobídky mohou být v IB vyšší, ale stále existuje mnoho oblastí financí, jako je soukromý kapitál, korporátní pojištění, komerční bankovnictví a správa majetku, kde jsou peníze stejně dobré. V IB můžete začínat lépe než profesionálové v jiných oborech, ale teprve když se dostanete na vrchol a jste téměř celebritou, skutečně uvidíte milionové bonusy, o kterých jste vždy slyšeli.

Pro ostatní kolečka v soukolí je odměna závislá na obchodech, které pomohli uzavřít. Pokud se tedy chystáte jít do IB hlavně kvůli penězům, možná uděláte dobře, když si projdete všechny klady a zápory práce v IB a oběti, které jsou s ní spojené. Naslouchejte svému rozumu a důkladně si porovnejte své možnosti.
Přečtěte si, kolik vydělávají investiční bankéři ve světě

Udržitelnost

Dostat se do IB je těžké, ale udržet se na pracovišti je ještě těžší. Můžete být chytří, můžete mít dobrý pohovor a můžete být přijati. Ale jakmile nastoupíte do práce, můžete zjistit, že nejste žádný kouzelník a nedokážete dělat všechno dobře a vždy splnit očekávání organizace.

Například nemusíte mít takovou schopnost strategického myšlení, jak si vaši šéfové i vy sami představovali. Možná nejste schopni strávit tuny obchodních informací, které se k vám dostávají, a dát jim smysl. Nebo můžete začít dobře pracovat, ale ochabnete na vyšších úrovních, kde jsou hlavními požadavky týmová práce a vůdčí schopnosti a vy je nemáte.

Repetitivní úkoly

Juniorští analytici v bankách začínají hledat náročné úkoly, například složité analýzy. Po šesti nebo osmi měsících však mohou zjistit, že dělají jen stále stejné úkoly. Často se mění jen název klientské společnosti. Pak nastane doba, kdy přestanou doufat, že se v práci naučí něco nového.

Kolegové

V IB budete pravděpodobně obklopeni mořem nadsamců, kteří se zdají být poháněni jakousi nadpřirozenou silou, která myslí na peníze. To je dobře, až na to, že někteří z těchto lidí mají také velké ego a jsou sobečtí a těžko se s nimi vychází, jak se přiznává mnoho nespokojených investičních bankéřů, kteří si anonymně stěžují na internetových fórech.

Můžete se považovat za ambiciózní, ale ne poté, co vidíte, jak někteří vaši kolegové hledí sami na sebe. Možná se mezi všemi těmi typem A ztratíte.

Jestliže jste neschopní, nakonec vám ukáží dveře a hotovo. Pokud jste spolehliví a máte schopnost rychle a přesně řešit problémy, pravděpodobně si se svým šéfem skvěle porozumíte a vysloužíte si jeho pochvalu. Možná se vám odmění tím, že vám bude dávat více práce, než dává vašim kolegům.

Spoléhání na kolegy se někdy může ukázat jako osudné. Například spolupracovník téměř vždy potřebuje podporu svého mladšího kolegy, řekněme analytika. Někdy však může analytik postrádat schopnosti a odhodlání splnit úkoly včas. Spolupracovník by nyní musel dohlížet i na flákajícího se kolegu.

Kultura

Vzhledem k tomu, že všude kolem jsou cílevědomí lidé a osobnosti typu A, v prostředí IB se nevytváří pečující kultura. Nikdo nemá čas vás školit nebo vám radit. Raději buďte samostatní a učte se sami.“

Některé banky zkoumají způsoby, jak udržet své zaměstnance přiměřeně spokojené. Několik z nich například zavedlo rodičovskou dovolenou a systém, díky němuž si mohou páry vzít společné volno. Jiné banky mohou mít příšernou kulturu bez citlivého přístupu k řízení lidských zdrojů.

Vyváženost pracovního a soukromého života

To, že většina i-bankéřů se snaží dosáhnout slušné rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, není žádným tajemstvím. Víkendové plány se pravidelně ruší a živé projekty mohou přicházet jeden za druhým a brání vám v jakémkoli přeplánování. Delší dovolená může zůstat vzdáleným snem. Stejně tak nalezení „kvalitního času“ nebo jakéhokoli času na životního partnera.

Klienti jsou nároční a většina úkolů má tvrdé termíny. Pro většinu mladých i-bankéřů je běžný 100hodinový pracovní týden. Většině se nedaří najít energii na nic jiného. Dlouhá pracovní doba po dlouhou dobu způsobuje rychlé vyhoření.

Život je nejtěžší na nižších příčkách. Na vyšších pozicích vám může projít méně práce, ale můžete být neustále na telefonu od klientů. To činí každodenní život nepředvídatelným. Můžete například pracovat v New Yorku a mít klienta v Hongkongu, který požaduje telefonickou diskusi na konci pro něj běžné pracovní doby. Pro tohoto klienta je to docela pohodlné, ale vám zbývá ještě minimálně pár drahocenných hodin spánku, když se donutíte tento hovor přijmout.“

An M&Analytik v butikové investiční bance říká, že se po dvou letech rozhodl odejít do práce v oblasti private equity. Říká, že ačkoli v bance dostal příležitost užívat si různých životních kultur, rozhodně by mu nechyběly, protože pracovní rutina ho donutila vzdát se osobního života. Někteří jeho kolegové měli úmorný pracovní rozvrh, odpracovali 140 hodin a v kanceláři byli rovnou pět dní.

Životní styl

Samovraždy mezi investičními bankéři jsou časté, zejména od hospodářské krize v letech 2007 a 2008. Mladí bankéři jsou prý náchylnější vzít si život kvůli pracovnímu tlaku. Goldman Sachs zkrátil pracovní dobu stážistů na 17 hodin denně poté, co byl 21letý stážista Bank of America nalezen mrtvý ve sprše po 72 hodinách práce v kuse: trpěl epileptickými záchvaty.

Mladí zaměstnanci se zdají být obzvláště rozpačití a neochotní protestovat, když je jejich šéfové přetěžují prací. Mnozí si nenajdou čas na nic jiného. Uvádí se, že průměrný pracovní den trvá 14-19 hodin denně, k čemuž se připočítávají nedělní celonoční směny. Intenzivní je také úroveň práce. Podle zpráv je pro mladou bankéřku značným profesním rizikem udělat si pětiminutovou přestávku na kávu, aniž by se chopila telefonu, aby přijala telefonáty svých klientů nebo se podívala na jejich e-maily.

Takzvaní „vlci z Wall Street“ jsou ve skutečnosti „smutní a týraní psi“, říká jeden bankéř. Milionové příběhy jsou v reálném životě vzácné. Většina bankéřů na nižších pozicích nikdy nešla na jachtařský večírek nebo si neužívala drink vsedě na kapotě svého Lamborghini. Mnozí z nich jsou spíše mladí muži a ženy zatížení studentskými půjčkami, kteří se snaží co nejrychleji splatit své dluhy nekonečnou prací. Snášejí „ty nejnudnější věci, jaké si lze představit“, aby se jednou mohli věnovat svým skutečným zájmům a vášním.

Obrázek

Jeden bankéř říká, že špatný dojem o investičních bankéřích, který si společnost vytvořila na základě skandálů, je zasloužený. Investiční banky byly původně založeny proto, aby poskytovaly úvěry podnikatelům, kteří měli skvělé nápady, ale neměli peníze na jejich realizaci. Mělo se za to, že banky také pomohou společnosti tím, že pomohou podnikatelům a ekonomice vzkvétat.

Nyní se však zdá, že banky existují jen pro miliardáře a jejich rodiny a přátele. K lidem, kteří je nejvíce potřebují, mnoho peněz neproudí. I když jsou mladí bankéři ždímáni ze svého mládí a „nechtění“ zaměstnanci posíláni domů, velké zbraně si dál bez pocitu viny žijí své opulentní sny.

Přečtěte si také:
– Život po investičním bankovnictví:
– Ženy v investičním bankovnictví na Wall Street dostávají špatné podmínky
– Investiční bankovnictví versus manažerské poradenství:
– Temná stránka manažerského poradenství
– Správa aktiv vs. investiční bankovnictví: Od inženýrství k investičnímu bankovnictví
– Investiční bankovnictví v Evropě
– Životopis investičního bankovnictví bez zkušeností
– Od inženýrství k investičnímu bankovnictví
Reference: 1, 2, 3, 4

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.