Náboženské aspekty potratů
Islám, křesťanství a judaismus považují plození za nedílnou součást manželství. V knize Genesis Bůh Adamovi i Evě řekl: „Ploďte a množte se, naplňte zemi a podmaňte si ji. „27
V islámu je plození nejen nedílnou součástí manželství, ale i aktem uctívání. Dokonce i pohlavní styk s manželkou je považován za akt dobročinnosti, jak prohlásil Prorok Mohamed (PbuH).28 Svatý Korán hlásá: „Všichni, kdo se narodili, jsou milováni: Prorok Mohamed řekl všem muslimům: „Ó lidstvo, buďte si vědomi svého Udržovatele, který vás stvořil z jedné živé bytosti a z ní stvořil její družku a z těch dvou rozšířil množství mužů a žen. „29
„A Bůh vám dal družky vašeho druhu a skrze vaše družky vám dal děti a vnoučata. „30 Prorok Mohamed řekl všem muslimům: „Vdávejte se, plodte a množte se, protože na vás budu pyšný mezi národy. „26 Řekl také: „Vdávejte se, plodte a množte se: „Přestože islámské učení podporuje plození v manželství, nezakazuje zcela dočasné prostředky antikoncepce. „32
Přestože islámské učení podporuje plození v manželství, nezakazuje zcela dočasné prostředky antikoncepce. Sám Prorok (PbuH) dovolil svým společníkům praktikovat „aazel“, tj. přerušení soulože (onanismus).33-35
Jeho učení je v příkrém rozporu s tím, co se nachází ve Starém zákoně, v knize Genesis. Onan, syn Judův a vnuk Jákobův, vylil své semeno na zem, aby nezplodil potomka pro svého zemřelého bratra, když se oženil s vdovou po svém bratrovi Támar. (Podle židovského učení pak potomstvo připadlo zemřelému manželovi, pokud nezanechal žádné děti, a nikoliv skutečnému otci). Bůh se rozhněval a způsobil Onanovu smrt.36
Katolická církev zastává nejkonzervativnější a nejpřísnější postoj vůči jakýmkoli antikoncepčním prostředkům s výjimkou abstinence během ovulace a před ní, tj. s využitím bezpečného období. Stejně tak zastává nejkonzervativnější stanovisko proti potratům v jakémkoli stadiu těhotenství, protože považuje lidský život za počátek v okamžiku oplodnění. Oplodněné vajíčko získává status lidské bytosti, a proto se jeho usmrcení jakýmkoli způsobem rovná trestnému činu zabití.
V islámu jsou povoleny dočasné antikoncepční prostředky, pokud nezpůsobují žádnou újmu a jsou prováděny se vzájemným souhlasem partnerů.37 Sterilizace není povolena s výjimkou jasných lékařských indikací, pokud by těhotenství vážně ohrozilo zdraví nebo život nastávající matky.37
Podobně je potrat povolen pouze tehdy, pokud by pokračování těhotenství ohrozilo život nebo zdraví nastávající matky; nebo pokud je prokázána vážná vrozená vada embrya nebo plodu. Provedení potratu by mělo být provedeno před uplynutím 120 dnů od počátku početí, což je podle hadísů (výroků) Proroka považováno za dobu ensoulmentu. Pokud je však ohrožen život i zdraví nastávající matky, lze potrat nebo předčasný porod provést kdykoli v průběhu těhotenství. Na rozhodnutí s jasnou lékařskou indikací k potratu by se měli shodnout tři spe-ciální lékaři.38-40
Toto byla fatva (rozhodnutí) Islámské rady právníků Mekky Al-Mukaramah (Islámská světová liga), která se konala v Mekce od 10. do 17. února 1990. Rozhodnutí bylo přijato většinou hlasů, ale zdržel se ho zesnulý prezident šajch Abdulaziz bin Baz a šajch Bakr abú Zaid.40
Mnozí islámští právníci jsou přísnější a povolovali by potrat pouze v prvních 40 dnech početí (počítáno od oplodnění, nikoliv od LMP). Ve skutečnosti to byla oficiální fatva v Saúdské Arábii, dokud ji fatva Rady islámských právníků v Mekce v roce 1990 nerozšířila na 120 dní od počátku početí.
Konzervativnější právníci, jako je škola Maliki a imám Al Gazali (ze šáfiovské školy jurisprudence), nedovolují potrat v žádném období těhotenství s výjimkou záchrany života nastávající matky.41,42
Někteří právníci by nicméně interrupci povolili ze sociálních důvodů, např. v případě znásilnění nebo v případě, že by pokračování těhotenství ovlivnilo kojené dítě, nebo v případě, že by nebyla k dispozici vlhká sestra nebo by byl otec příliš chudý na to, aby si vlhkou sestru mohl dovolit.25,41 Mezi právníky povolujícími potraty vyniká Zaidiho právnická škola, která povoluje potrat ze sociálních a méně závažných zdravotních důvodů v prvních 120 dnech od početí.25 S menšími omezeními povolují potraty také někteří právníci hanafijské, hanbalijské a šáfijské školy.46 Většina islámských právníků v historii však z důvodu úcty islámu k životu potraty nepovoluje s výjimkou závažných zdravotních důvodů. O posvátnosti života hovoří mnoho šaríatských ájů a hadísů. „Nařídili jsme synům Izraele, že ten, kdo zabije duši z jiných důvodů než pro neúmyslné zabití nebo zkažení v zemi, bude to, jako by zabil celé lidstvo, a kdo zachrání život jednoho, bude to, jako by zachránil život celého lidstva. „43
Korán odsuzuje zabíjení dětí z nedostatku nebo ze strachu z nedostatku: „Nezabíjejte děti své na základě námitky nedostatku. My poskytujeme obživu vám i jim. Nepřibližujte se k hanebným činům, ať už otevřeným, nebo tajným. Neberte život, který Bůh učinil posvátným, s výjimkou cest spravedlnosti a práva. Tak přikazuje, abyste se naučili moudrosti. „44
„Nezabíjejte děti své ze strachu z nedostatku. My jim zajistíme obživu stejně jako vám. Věru, jejich zabíjení je hříchem velikým. „45
Ibn Massúd (Prorokův společník) se Proroka zeptal: „Co je to za hřích? Co je nejtěžším hříchem? Prorok (NBŽM) odpověděl: „To, že spojujete partnery s Bohem, který vás stvořil“. Ibn Massúd se zeptal: Co je dalšího po tomto? A Prorok odpověděl: „Že zabíjíte své potomky ze strachu, že se s vámi budou dělit o jídlo.“ (Buchárí a Muslim).46,47
Ačkoli muslimové obecně považují embryo od jeho nejranějších stádií za „živé“, nepřiznávají mu status plnohodnotného lidského života, dokud nedojde k jeho ensoulmentu. Ibn Al Qaiyim ve své knize Attibian Fi Aksam Al Quran nastoluje tuto otázku otázkou: „Má embryo před ensoulmentem (vdechnutím ducha do něj) život?“. Odpovídá, že embryo má život v podobě růstu a výživy jako rostoucí rostlina, ale jakmile je do něj vdechnut duch, získává vnímání a vůli. „48
Podobně Ibn Hajar Al Asqalani ve svém obsáhlém díle Fateh ul Bari o prvním orgánu, který se v embryu vytvoří, říká: „Játra jsou prvním vytvořeným orgánem, protože jsou místem výživy a růstu. Dobrovolný pohyb a vnímání získávají až po ensoulmentu. „49
Ensoulment nastává až po mnoha stádiích, kterými embryo prochází. Svatý Korán říká: „Stvořili jsme člověka z kvintesence bláta. Poté jsme způsobili, že zůstal jako kapka tekutiny (Nutfa) v pevném uložení (lůně). Poté jsme z Nutfy vytvořili něco, co ulpívá (Alakah), z čehož jsme vytvořili rozžvýkanou hroudu (Modgha). Z rozžvýkané hroudy se vytvoří kosti, které se pak obalí masem. Poté ho ošetřujeme do dalšího aktu stvoření. Požehnaný je Bůh, nejlepší z řemeslníků. „50
Všichni ulemové a komentátoři Svatého Koránu se shodují, že výše zmíněným dalším aktem stvoření je doba ensoul-mentu, kdy je duch vdechnut do těla plodu.
Hadís (výroky) Proroka vyprávěné Ibn Massúdem uvádějí: „Prorok je vdechnut do těla plodu: „Stvoření každého z vás je shromážděno v lůně jeho matky za čtyřicet dní. A něčím, co ulpívá (Alakah), se stává po čtyřicet dní, a pak se stává Modgha (přežvýkanou hroudou) po čtyřicet dní. Je k němu poslán anděl a ten zapíše čtyři věci: jeho zaopatření (obživu), délku jeho života, jeho skutky a to, zda bude nešťastný, nebo požehnaný. Pak je do něj vdechnut duch.“ (AlBuchárí, Muslim a další).51,52
To jednoduše znamená, že k ensoulmentu dochází ve 120 dnech počítaných od počátku početí. Existuje však jiný hadís vyprávěný Huzaifou Ibn Aseedem, díky němuž někteří ulemové (právníci islámského národa) rozhodli, že čtyřicet dní počítaných od počátku početí je hranicí a počátkem lidského života.
„Když Nutfa vstoupí do dělohy a zůstane tam 42 nocí, Bůh pošle anděla, aby jí dal podobu a vytvořil její sluch, zrak, kůži, kosti a tělo. Pak se anděl zeptá: „Ó Bože, je to chlapec nebo děvče ?“ A Bůh určí, jak se rozhodne. Pak se zeptá, co je jeho obživou, a Bůh určí (muslim).52
Zajímavé je, že organogeneze (tvorba orgánů v embryu) probíhá mezi čtvrtým a osmým týdnem od početí (počítáno od oplodnění) a svého zenitu dosáhne za 42 dní. Až do tohoto období má embryo neidentifikovanou gonádu, poté se gonáda diferencuje buď na varlata, nebo na vaječník. Podobně se ve 42 dnech embrya vytvoří a začne fungovat mozkový kmen. Vyšší funkce mozku se však stále tvoří a mozková kůra nemá synapse s nižšími centry před začátkem 20. týdne počítaného od poslední menstruace, což odpovídá 120 dnům počítaným od oplodnění (tj. začátku početí). Dr. Koren J. přednesl na konferenci o etice transplantace orgánů v kanadské Ottawě 20.-24. srpna 1989 příspěvek, v němž pomocí pitvy mnoha potracených plodů prokázal, že synapse mezi vyššími mozkovými centry a nižšími centry nezačnou fungovat před začátkem 20. týdne těhotenství, počítáno od LMP; což je ekvivalentní 120 dnům, počítáno od okamžiku početí (oplodnění).53
Je zřejmé, že oba výroky proroka Mohameda (PbuH) hovoří o různé době vývoje CNS plodu; hadís o 42 dnech se týká vývoje a fungování mozkového kmene, zatímco hadís o 120 dnech hovoří o vyšších centrech a jejich kontrole nad nižšími v CNS.
Existuje mnoho hadísů, které přisuzují konceptu důležité postavení, které se postupně zvyšuje s dobou těhotenství. Pokud se žena dopustí trestného činu, který se trestá smrtí, výkon trestu se odkládá až po porodu a až po dvou letech kojení dítěte. Pokud je však po dobu kojení matky k dispozici mokrá sestra, je tato doba mnohem kratší. To platí i v případě, že je těhotenství nemanželské.21,25,41,54
Plod má právo na rodokmen svého otce, a pokud jeho otec zemře v době, kdy je plod v děloze, jeho podíl na dědictví mu bude ponechán až do porodu.
Zabití plodu, ať už úmyslné či neúmyslné, se trestá zaplacením 1/20 diyhy (krevní pokuty), což odpovídá 500 zlatým dinárům. Další trest určuje soudce za úmyslně vyvolaný potrat.25,41,54
Šejk Mohmúd Šaltút (velký imám Al Azharu ve 40. a na počátku 50. let 20. století) napsal: „Staří učenci se shodují, že poté, co dojde k oživení (120 dní od početí), je potrat zakázán všem muslimům, neboť je to zločin spáchaný na živé bytosti. Proto je třeba zaplatit krevní výkupné, pokud je plod porozen živý a poté zemře ihned po porodu, a ghorra (1/20 diyah), pokud je porozen mrtvý.“ (Shaltout Islam: Creed and Law).55
Imam Ghazali (zemřel 505 H = 1122 n. l.) ve své známé knize Ihyia Oloom addin považoval potrat ve všech fázích početí za „haram“, přičemž hřích byl odstupňován podle délky těhotenství. Rovná se neúmyslnému zabití, pokud je dítě porozeno živé a poté zemře v důsledku potratového úkonu nebo léku. Imám však uznal, že závažnost zločinu je menší, pokud se jedná o potrat Nutfa (ve 40 dnech), než potrat Alakah (40 až 80 dní), který je menší než potrat Modgha (80 až 120 dní). Závažným trestným činem se stává po ensoulmentu, tj. po 120 dnech. Podle jeho názoru je třeba se vyhnout potratu ve všech fázích těhotenství s výjimkou případů, kdy je ohrožen život nastávající matky.25,41,54
Muslimský lékař Abubaker Al Rhazi (zemřel 313 H/925 n. l.) se ve své knize Al Mansouri a ve své encyklopedii Al Hawi zmiňuje o mnoha abortivních lécích a metodách, které je třeba použít, pokud by pokračování těhotenství ohrozilo zdraví nebo život nastávající matky. Podobně Ibn Sína (Avi-cinna) napsal ve své známé knize (Al Kanoon fi Tibb) kapitolu o lékařských indikacích potratu a způsobech jejich provádění.25
Myslím si, že jejich uznání nutnosti potratu v určitých případech, kdy by pokračování těhotenství ohrozilo zdraví nebo život nastávající matky, je realističtější a humánnější než postoj církve ve středověké Evropě a katolické církve v současnosti.
Potrat na požádání, jak se provádí v mnoha zemích s liberálními potratovými zákony, nebude šaría (islámské právo) nikdy schvalovat. Tunisko bohužel přijalo zákon 65/24 z 1. července 1965, který potraty z choulostivých důvodů povoluje. Situace se ještě zhoršila, když vstoupil v platnost zákon č. 73-75 z 19. listopadu 1973. Ten umožňoval potrat na požádání v prvním trimestru těhotenství a z chabých důvodů v druhé polovině těhotenství.25
Tunisko je jedinou muslimskou zemí se zákonem, který odporuje všem uznaným fatvám všech islámských právníků a islámským konferencím a setkáním právníků. Turecko povoluje potraty s určitými omezeními na základě některých zdravotních nebo sociálních důvodů. Zbývající islámské země interrupci povolují, aby ochránily nastávající matku před vážnými problémy v těhotenství, které by mohly ohrozit její zdraví nebo život. Mnohé z nich povolují potrat v případě, že se jedná o vážně poškozené embryo nebo plod. Časový limit pro provedení takového potratu je 120 dní počítáno od oplodnění, což odpovídá 134 dnům od LMP.25,41