Středověký mlýn – průlom v produktivitě?

Všeho, čeho bylo ve středověku dosaženo, od stavby velkých katedrál až po každodenní práci na poli či v dílně, bylo dosaženo systematickým využíváním sil lidí a zvířat – nekonečnou dřinou. Přesto s výhodou zpětného pohledu vidíme, že již tehdy byly položeny některé technologické základy mechanizované společnosti. Jeden hlavní zdroj přírodní síly byl využit a lidé středověku se měli naučit využívat další. K vodnímu mlýnu – dědictví antického světa – přidal středověký Západ svůj vlastní svérázný výtvor, poštovní větrný mlýn. V pozdějších staletích sehraje zejména vodní mlýn rozhodující roli v industrializaci a hospodářském růstu, přičemž průmyslová revoluce se teprve v druhé polovině devatenáctého století stane důrazně triumfem parního stroje, nikoli vodního kola. Jak důležitou roli však hrála větrná a vodní energie při postupné transformaci středověkého agrárního hospodářství? Měl mlýn nějaký znatelný vliv na stávající vzorce výroby?