Úvod: Zachování intaktní koronální a radikulární struktury zubu, zejména zachování krčkové tkáně pro vytvoření ferrule efektu, je považováno za klíčové pro optimální biomechanické chování restaurovaných zubů. Ferrule efekt byl rozsáhle studován a stále zůstává z mnoha hledisek kontroverzní. Účelem této studie bylo shrnout výsledky výzkumů provedených k různým otázkám souvisejícím s ferrule efektem a publikovaných v recenzovaných časopisech uvedených v databázi PubMed.
Metody: Vyhledávání bylo provedeno pomocí následujících klíčových slov: „ferrule“ a „ferrule effect“ samostatně nebo v kombinaci s „literature review“, „fracture resistance“, „fatigue“, „finite element analysis“ a „clinical trials“.
Výsledky: Zjištění z recenzovaných článků byla rozdělena do tří hlavních kategorií: laboratorní studie, počítačové simulace a klinické studie. Laboratorní studie byly dále rozděleny do podkapitol podle hlavního zkoumaného aspektu ve vztahu k účinku ferule.
Závěry: Přítomnost ferule o průměru 1,5 až 2 mm má pozitivní vliv na odolnost endodonticky ošetřených zubů proti zlomeninám. Pokud klinická situace neumožňuje použití obvodové ferule, považuje se neúplná ferule za lepší variantu než úplná absence ferule. Zahrnutí ferule do návrhu preparace by mohlo vést k příznivějšímu průběhu zlomenin. Poskytnutí adekvátní ferule snižuje vliv systému sloupku a jádra, lutingových prostředků a finální výplně na výkon zubu. U zubů bez koronární struktury by se za účelem zajištění ferule měla zvážit spíše ortodontická extruze než chirurgické prodloužení korunky. Pokud nelze provést žádnou z alternativních metod zajištění ferrule, dostupné důkazy naznačují, že je velmi pravděpodobný špatný klinický výsledek.